1. »
  2. Právní předpisy
  3. »
  4. Témata GIA
  5. »
  6. A1. Cíl a působnost...

A1. Cíl a působnost GIA

Cíl a působnost GIA

Téma 1. Cíl a působnost GIA (čl. 1, vztah ke Kodexu, BCRD, EECC).

1) Nařízení (EU) 2024/1309 (GIA) – čl. 1 (předmět a oblast působnosti)

čl. 1 odst. 1 – cílem nařízení je usnadnit a podpořit budování sítí s velmi vysokou kapacitou podporou společného využívání existující fyzické infrastruktury a efektivnějšího budování nové fyzické infrastruktury.

Odstavec 1. Cílem tohoto nařízení je usnadnit a podpořit budování sítí s velmi vysokou kapacitou (dále jen „sítě VHCN“) podporou společného využívání existující fyzické infrastruktury a usnadněním efektivnějšího budování nové fyzické infrastruktury, aby bylo možné tyto sítě zavádět rychleji a s nižšími náklady.

čl. 1 odst. 2 – nařízení stanoví minimální požadavky; členské státy mohou zachovat nebo zavést přísnější opatření, pokud jsou v souladu s právem EU.

Odstavec 2. Pokud jsou ustanovení tohoto nařízení v rozporu s ustanoveními směrnic 2002/77/ES, {O hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací – poznámka redakce} nebo (EU) 2018/1972 {Evropský kodex pro elektronické komunikace} nebo (EU) 2022/2555, {O opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti} použijí se příslušná ustanovení uvedených směrnic.

čl. 1 odst. 3-4 – vymezuje se, na jaké subjekty a infrastrukturu se GIA vztahuje (veřejné sítě elektronických komunikací, fyzická infrastruktura jiných utilit, subjekty veřejného sektoru) a kde jsou hranice působnosti (např. obrana, bezpečnost).

Odstavec 3. Toto nařízení stanoví minimální požadavky týkající se dosažení cílů stanovených v odstavci 1. Členské státy mohou zachovat nebo zavést opatření v souladu s právními předpisy Unie, která jsou přísnější nebo podrobnější než tyto minimální požadavky, pokud tato opatření slouží k podpoře společného využívání existující fyzické infrastruktury nebo k umožnění účinnějšího budování nové fyzické infrastruktury.

Odstavec 4. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku nesmějí členské státy ponechat v platnosti ani zavést opatření uvedená v odstavci 3 ve vztahu k čl. 3 odst. 5 prvnímu pododstavci písm. a) až e), dále čl. 3 odst. 7 a 10, dále čl. 4 odst. 7, dále čl. 5 odst. 2 druhému pododstavci, dále čl. 5 odst. 5, dále čl. 6 odst. 2 a dále čl. 10 odst. 7 a 8.


Článek 3 odstavec 5, první pododstavec písm. a) až e)

Provozovatelé sítě a subjekty veřejného sektoru, kteří vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu, mohou odmítnout přístup ke konkrétní fyzické infrastruktuře na základě jedné nebo více následujících podmínek:

a) fyzická infrastruktura, k níž bylo požádáno o přístup, není technicky vhodná pro uložení jakéhokoli prvku sítě VHCN podle odstavce 1;

b) nedostatečný prostor k uložení prvků sítí VHCN nebo přiřazených zařízení podle odstavce 1, a to i po zohlednění budoucích potřeb poskytovatele přístupu ohledně prostoru, které jsou dostatečně prokázány, jako například odkazem na veřejně dostupné investiční plány nebo jednotně uplatňovaný procentní podíl kapacity vyhrazené pro budoucí potřeby z celkové kapacity fyzické infrastruktury;

d) řádně opodstatněné důvody týkající se integrity a bezpečnosti kterékoli sítě, zejména kritické infrastruktury jednotlivých států;

e) řádně opodstatněné riziko závažné interference plánovaných služeb elektronických komunikací s poskytováním jiných služeb prostřednictvím stejné fyzické infrastruktury;

c) opodstatněné důvody týkající se bezpečnosti, národní bezpečnosti nebo veřejného zdraví;


Článek 3, odstavce 7 a 10

7. V případě, že je poskytnutí přístupu odmítnuto podle odstavců 5 a 6, sdělí provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru, který vlastní nebo ovládá fyzickou infrastrukturu, žadateli o přístup písemně konkrétní a podrobné důvody tohoto odmítnutí nejpozději do jednoho měsíce ode dne obdržení úplné žádosti o přístup, s výjimkou vnitrostátní kritické infrastruktury vymezené vnitrostátními právními předpisy, v jejímž případě se při odmítnutí žadateli o přístup nemusí sdělovat konkrétní a podrobné důvody.

10. subjekty veřejného sektoru, které vlastní nebo ovládají fyzickou infrastrukturu nebo určité kategorie fyzické infrastruktury, nemusí na tuto fyzickou infrastrukturu nebo kategorie fyzické infrastruktury uplatňovat odstavce 1, 4 a 5 z důvodů architektonické, historické, náboženské nebo enviromentální hodnoty nebo z důvodů veřejného pořádku, bezpečnosti, obrany a ochrany zdraví. Členské státy nebo případně regionální nebo místní orgány identifikují tuto fyzickou infrastrukturu nebo kategorie fyzické infrastruktury na svém území na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů. Seznam kategorií fyzické infrastruktury a kritéria použitá k jejich identifikaci se zpřístupní prostřednictvím jednotného informačního místa.


Článek 4, odstavec 7

7. Odstavce 1, 3 a 5 se nepoužijí, pokud:

a) fyzická infrastruktura není technicky vhodná pro budování sítí VHCN nebo přiřazených zařízení;

b) by povinnost poskytovat informace o určitých druzích existující fyzické infrastruktury podle odst. 1 prvního pododstavce byla nepřiměřená, a to na základě analýzy nákladů a přínosů provedené členskými státy a založené na konzultaci se zúčastněnými stranami, nebo

c) se na fyzickou infrastrukturu nevztahují povinnosti přístupu podle čl. 3 odst. 10.

Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění těchto výjimek se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa a oznamují Komisi.


Článek 5 odstavec 2, druhý pododstavec

Žádostem o koordinaci stavebních prací se vyhoví za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) koordinace stavebních prací nezpůsobí provozovateli sítě nebo subjektu veřejného sektoru vlastnícímu nebo ovládajícímu fyzickou infrastrukturu, který dotčené stavební práce původně plánoval, žádné nenávratné dodatečné náklady, včetně nákladů způsobených dalším prodlením, aniž je tím dotčena možnost dotčených stran dohodnout se na rozdělení nákladů;

b) provozovatel sítě nebo subjekt veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu, který stavební práce původně plánoval, si zachová kontrolu nad koordinací těchto prací;

c) žádost je podána co nejdříve, a pokud je zapotřebí povolení pro stavební práce, nejpozději jeden měsíc před předložením konečného projektu orgánům udělujícím povolení.


Článek 5 odstavec 5

Členské státy mohou na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů identifikovat druhy stavebních prací považovaných za práce omezeného rozsahu, pokud jde o hodnotu, velikost nebo trvání, nebo týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury, které by mohly být vyňaty z povinnosti koordinovat stavební práce podle odstavce 2. Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění výjimek na tyto druhy stavebních prací se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa.

Členské státy mohou rozhodnout, že subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě neuplatňují odstavce 2 a 4 v případě stavebních prací týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti identifikovaných členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 2 a 4 na druhy prací, které členské státy identifikují jako práce omezeného rozsahu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.


Článek 6 odstavec 2

2. Členské státy mohou na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů identifikovat druhy stavebních prací považovaných za práce omezeného rozsahu, pokud jde o hodnotu, velikost nebo trvání, nebo týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury, jakož i mimořádné události nebo důvody národní bezpečnosti, které by odůvodňovaly, že by se na ně nevztahovala povinnost poskytovat minimální informace podle odstavce 1. Odůvodnění, kritéria a podmínky pro uplatnění výjimek na tyto druhy stavebních prací se zveřejní prostřednictvím jednotného informačního místa.

Členské státy mohou rozhodnout, že subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě neuplatňují odstavec 1 v případě stavebních prací týkajících se vnitrostátní kritické infrastruktury nebo z důvodů národní bezpečnosti zjištěných členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

Subjekty veřejného sektoru vlastnící nebo ovládající fyzickou infrastrukturu a provozovatelé sítě se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavec 1 na stavební práce, které jsou omezeného rozsahu, jakož i z důvodů mimořádné události identifikované členskými státy podle prvního pododstavce tohoto odstavce.


Článek 10 odstavec 7 a 8

7. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí na určité kategorie budov, pokud je dodržování uvedených odstavců nepřiměřené, pokud jde o náklady jednotlivých vlastníků nebo spoluvlastníků na základě objektivních prvků. Členské státy identifikují tyto kategorie budov na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů.

8. Členské státy identifikují na základě řádně opodstatněných a přiměřených důvodů určité typy budov, jako jsou zvláštní kategorie památek, historické budovy, vojenské budovy a budovy užívané pro účely národní bezpečnosti, které jsou vymezeny ve vnitrostátních právních předpisech a které mají být osvobozeny od povinností stanovených v odstavcích 1, 2 a 3 nebo na které se tyto povinnosti mají použít s náležitými technickými úpravami. Informace o těchto kategoriích budov se zveřejňují prostřednictvím jednotného informačního místa.

2) Český adaptační zákon k GIA (obecný rámec)

  • Koncepce adaptace v ČR je založena na nahrazení zákona č. 194/2017 Sb. novým adaptačním předpisem, který převezme obecný cíl a rozsah GIA (usnadnění výstavby VHCN, sdílení infrastruktury, koordinace, zrychlené povolování), ale zachová možnost přísnějších národních požadavků tam, kde to čl. 1 odst. 2 GIA připouští.

3) Vztah k BCRD

Nařízení GIA nahrazuje směrnici 2014/61/EU (Broadband Cost Reduction Directive), jejíž transpozice se v členských státech zruší nebo upraví tak, aby nebyla v rozporu s GIA
  • GIA výslovně ruší směrnici 2014/61/EU o snižování nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí (Broadband Cost Reduction Directive – BCRD).
  • Smyslem je nahradit nejednotnou transpozici BCRD přímo použitelným nařízením, aby se pravidla pro sdílení infrastruktury a zrychlení výstavby VHCN sjednotila v celé EU

4) Vztah ke Kodexu (EECC)

GIA doplňuje Evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC); v případě rozporu mají přednost přístupová a regulační opatření podle EECC, zatímco GIA rozšiřuje a urychluje fyzickou výstavbu sítí VHCN.
  • Evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC, směrnice (EU) 2018/1972) zůstává základním rámcem pro regulaci trhu, práva koncových uživatelů a přístup s významnou tržní silou, zatímco GIA řeší především fyzickou infrastrukturu a náklady na výstavbu VHCN.
  • Článek 1 odst. 2 GIA a odůvodnění (zejména recitál 21) vyjasňují, že v případě rozporu má přednost EECC, a že přístupové povinnosti uložené podle EECC mají před GIA prioritu, pokud poskytují dostatečný přístup; GIA pak EECC doplňuje, např. rozšířením zrychleného povolovacího režimu i na opatření podle EECC