Nařízení o gigabitové infrastruktuře (GIA) je v celé EU přímo použitelné, ale vyžaduje přijetí adaptačního zákona a úpravu souvisejících postupů v českém právu. Aktuální stav příprav v České republice:
Klíčové termíny
- 29. 4. 2024 – přijetí nařízení (EU) 2024/1309 (GIA).
- 12. 11. 2025 – nabytí účinnosti GIA v EU
- 12. 2. 2026 – nové a významně rekonstruované stavby musí být vybaveny fyzickou infrastrukturou a přístupovým bodem pro sítě s velmi vysokou kapacitou.
- 12. 5. 2026 – provozovatelé sítí a subjekty veřejného sektoru musí zpřístupnit minimální informace o existující a plánované fyzické infrastruktuře v elektronické podobě.
Adaptační legislativa
Adaptace GIA v ČR je založena na úplném nahrazení zákona č. 194/2017 Sb. novým adaptačním předpisem, který převezme obecný cíl a rozsah GIA , ale zachová možnost přísnějších národních požadavků tam, kde to čl. 1 odst. 2 GIA připouští.
MPO ve spolupráci s ČTÚ, MMR, ČÚZK a dalšími resorty připravilo pracovní verzi adaptačního zákona, která upravuje zejména: právo na přístup k fyzické infrastruktuře, koordinaci stavebních prací, povolovací procesy (včetně fikce rozhodnutí) a evidenci informací o infrastruktuře.
Návrhy adaptačního zákona:
- Sněmovní tisk 55/0: Vládní návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou
- Sněmovní tisk 56/0: Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou
Implementace GIA
- Návrh zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou a o změně některých souvisejících zákonů.
- Stav k 12.11.2025: Projednáno usnesením vlády č. 856 ze dne 12. 11. 2025
Metodiky a pokyny
Pro aplikaci GIA v praxi vznikají společné metodické pokyny zejména MMR, MPO a ČTÚ, zaměřené na:
- postupy stavebních úřadů při povolování staveb sítí elektronických komunikací,
- použití fikce rozhodnutí podle GIA v českém řízení,
- koordinaci stavebních prací a sdílení fyzické infrastruktury.
Digitální nástroje a DTM
Implementace GIA v ČR bude navázána na existující digitální nástroje veřejné správy, zejména:
- Digitální technické mapy krajů (DTM) a další systémy ČÚZK (např. ZABAGED),
- Portál stavebníka a systémy stavebního řízení (MMR),
- Informační systém datových schránek (MV),
- budoucí jednotné digitální vnitrostátní kontaktní místo (JVDKM) koordinované ČTÚ.
Co to znamená pro jednotlivé subjekty?
- Obce a kraje: musí počítat s povinností poskytovat informace o infrastruktuře a plánovaných pracích a s aktivnější rolí při koordinaci výkopů.
- Stavební úřady: budou pracovat s novými lhůtami, elektronickými podáními a případně s fikcí rozhodnutí u vybraných typů řízení.
- Operátoři a vlastníci infrastruktury: získají silnější práva na přístup k fyzické infrastruktuře, ale zároveň více povinností v oblasti sdílení informací a koordinace.
